Máme doma sheltii, šeltii a nebo šelmyji?
Pokud bych vám měla vyprávět celou anabázi, kterak jsem k šetii přišla, četli byste OPRAVDU dlouho. Tak snad jen na úvod okomentuji svoje rozhodnutí - proč ne druhý australák nebo proč nemám dalšího berňáka - a proč zrovna tohle plemeno a žádné jiné a nejspíš FOREVER :)
Moje hledání začalo, když jsem pochopila, že Armis (AUO) začíná jít do let, a že za chvíli půjde do sportovního důchodku (teď má téměř 8let). Mně roky také přibývají a za chvíli budu důstojná dáma, co se týký pohybu, tak si chci ještě (doufám) pár let užít běhu, než se pustím s kluky chlupatými do dalších psích aktivit, jako je např. dogdancing, výstavy, poslušnost a gaučing na úrovni, která by se dala nazývat profesionální. Australák je skvělý pes a nikdy nebudu litovat našeho seznámení, ale na váhu a tah 2 australáci = 1 berňák = cca 1 osoba mé velikosti a síly, a když jsem uvážila svoji fyzickou kondici, absenci řidičáku, chuť do výletů, aktivit, a v neposlední řadě i volnou průkazku na vlak, začala jsem koukat kolem sebe po novém kámošovi a parťákovi pro Armise a pro mne. Moje láska k pasteveckým psům a náruči chlupů se s věkem a časem nemění, tedy mi oko padlo na veselé plyšové a malinko ukecané pesuny, které vypadaly, že k naší rodině padnou a Armi je nebude zakusovat, jako konkurenci. A protože neměnná podmínka mého chotě je pes a ne fenka, a já navíc jsem ujetá na trikolory, bylo to jasné od první chvíle. Shetlandský ovčák (sheltie, šeltie) - pes - po zdravých, vyšetřených rodičích a určo trikolora.
Opravdu, nebyla to legrace. I když jsem pilně studovala vrhy, dění ve facebookové skupině, kluby a soukromé stránky, ještě po půl roce jsem nebyla o mnoho dál, než ve chvíli, když jsem manžela vyděsila zprávou, že se nám smečka rozroste. Pokud bych měla říct, co to způsobilo, tak asi malá nabídka štěňat, která vyhovovala mým požadavkům, zejména na vyšetření rodičů. Jsem mezi pejskaři příliš dlouho na to, abych si neuvědomovala, že krev není voda a genetika prostě JE a nikdo to nezmění...
Začala jsem si psát s poradci chovu, dlouholetými a zkušenými chovatelkami, oslovovala mnou vybrané chovné stanice a hledala plánované vrhy. Měla jsem postupně vyhlédnuté dva pejsky, se kterými jsem se byla i seznámit, ale z určitých důvodů to stále nebylo ono. Pak jsem rozšířila hledání i do zahraničí a shodou šťastných náhod jsem pátrací anabázi skončila v CHS Moravské srdce v Kroměříži a nelituji. Tady je na místě konečně prozradit, že když jsem poprvé vstoupila do pokoje, kde mrňouskové pobývali, cosi se ve mně hnulo a v hlavě se mi přehodila výhybka a v srdci se udělalo obrovské místo na chomáč chlupů, který ani trošku nevyhlížel trikolorně, spokojeně spinkal na dece a kdyby mi někdo řekl, že je to fenka, možná bych řekla jen: "Nikdo není dokonalý!"
foto: já
Orion Moravské srdce, Orča, Orinek - prostě moje lásečka, trapič a milovník Armise, miláček davů a zrychlený cvok - pes, který je PES bez ohledu na velikost, povahou australák a egem minimálně pes baskervilský ;)
Desatero pro nerozhodnuté a hledající:
1) Šeltie je osobnost, každá je jiná.
2) NE, opravdu všechny nejsou křehké a bázlivé - Orča je cokoli, jen ne tohle :D
3) Štěká každý pes, šeltie možná víc, ale i s tím se dá pracovat - Orča se téměř neprojevuje :D
4) ANO, šeltie chce pohyb a výchovu - kdo ne???
5) ANO, zdraví je velmi, VELMI důležité!!!
6) ANO Průkaz původu je také MOC důležitý - bez něj máte vořecha, minimálně, pokud rodiče PP mají, je podezřelé, že nejsou uchovněni - tedy, že nesplnili takové požadavky (vzhled, povaha, zdraví), aby jejich potomci byli s PP!!!
7) Cena šeltie se pohybuje v rozumných mezích, rozhodně není o moc dražší, než cena vořech podobného šeltii! (cca 12 - 20tis.Kč)
8) Chovatelský servis je MOC důležitý, všechno se na netu (ani tady) nenajde ;)
9) Kvalitní strava je důležitá pro vývoja zdraví psa. V tomto případě si OPRAVDU nechte poradit!
10) NE, NEBUDETE LITOVAT - šeltie jsou BEZVA a jedna je málo :D